Omega-3 mastné kyseliny a jejich místo v lidském těle

následující témata: 

Vitamín D3 a jeho účinky na lidský organismus

Proč je kombinace Omega-3 + vitamín D3 tak důležitá?

Omega-3 + vitamín D3 v intenzivní péči

 

Lipidy jsou energeticky nejbohatší živinou. Uplatňují se tak jako významný energetický substrát, jsou nejefektivnější zásobárnou energie. Některé tkáně, jako např. mozek, je však v metabolismu běžně nedovedou využít. Tuky tvoří přibližně 15 % celkové hmotnosti u mužů, u žen je zastoupení vyšší kolem 20–25 %. Pro muže s průměrnou hmotností to představuje přibližně 10,5 kg triacylglycerolu (TAG), jehož metabolismem by tělo získalo až 400 000 kJ, tedy takové množství energie, která by vystačila na několikatýdenní (!) hladovění. TAG je uskladněn v tukových buňkách. Lipidy také tvoří nezbytnou hydrofobní část všech buněčných membrán, elektrickou izolaci obalu nervových buněk, patří mezi  významná rozpouštědla pro organismus nezbytných látek  (vitaminy rozpustné v tucích) a jsou i výchozí látkou pro syntézu mnoha dalších pro tělo potřebných sloučenin – eikosanoidy, steroidní hormony, žlučové kyseliny. Lipidy se v těle vyskytují ve formě fosfolipidů, glykolipidů a lipoproteinů. Jejich nedílnou součástí jsou tzv. mastné kyseliny. 

Buněčná membrána

Mastné kyseliny (MK) jsou karboxylové kyseliny s 4–26 uhlíky. Mají většinou sudý počet uhlíkových atomů (z důvodu syntézy z dvouuhlíkatých jednotek – základem je acetyl-CoA). Existují volné (volné mastné kyseliny, free fatty acids - FFA), nebo jsou součástí lipidů. Jako takové jsou součástí řady buněčných i orgánových struktur především v CNS a cévách a v určité podobě ve všech buňkách. Jejich metabolismem (beta-oxidací) se uvolňuje velké množství energie, která je potřebná pro správnou funkci všech buněk lidského těla. Účastní se na buněčném dýchání a jsou součástí metabolických řetězců všech živin. Život bez nich by nebyl možný. Mastné kyseliny rozdělujeme podle přítomnosti podvojné vazby (nasycené/nenasycené), podle délky řetězce na krátké (C4-6), středně dlouhé (C8-10), dlouhé, které se nejčastěji vyskytují u vyšších živočichů (C12-18) a velmi dlouhé (C > 18) a podle struktury řetězce na lineární a rozvětvené. Z hlediska správné výživy a skladby potravy pak MK rozdělujeme na esenciální (tělo je neumí syntetizovat, musíme je dodávat potravou) a neesenciální, které si buňky těla dokáží samy vytvořit. Ty mají podvojnou vazbu maximálně na 9. atomu uhlíku a příkladem jsou nasycené MK a ω9 nenasycené MK kyselina palmitová, stearová a olejová. Mezi složitější MK s více podvojnými vazbami s nutností jejich dodávání do organismu (esenciální, nepostradatelné) patří kyselina linolová (ω-6,  přítomná především v rostlinných olejích s  prozánětlivými účinky), kyselina arachidonová (ω-6,  prekurzor biologicky aktivních látek uplatňujících se při krevním srážení, regulaci prokrvení orgánů a při zánětu) a kyselina alfa-linoleová (ω-3, přítomná především v rybách a mořských živočiších, snižuje hladinu cholesterolu a TAG v těle a snižuje tak riziko kardiovaskulárních onemocnění, má i protizánětlivé účinky).

ω-3 kyselina alfa-linolenová 

Omega-3 (ω-3) nenasycené mastné kyseliny jsou skupinou nenasycených MK, které si savci nedokáží v těle syntetizovat, proto je musí dodávat potravou. Výzkum vlivu omega-3 nenasycených MK na lidské zdraví trvá již téměř 100 let. Jako první se zkoumal vliv na kardiovaskulární systém. Ukázalo se, že deficit esenciálních mastných kyselin může akcelerovat rozvoj aterosklerotických změn a tím příznaků ischemie myokardu i CNS. Dnes již víme, že se to děje několika mechanismy. Omega-3 MK výrazně zlepšují deformabilitu červených krvinek, pružnost jejich membrány, snižují viskozitu krve, snižují agregaci trombocytů a akcelerují trombolýzu. Celkově tak tedy usnadňují průtok krve i těmi nejtenčími cévami. Komplexní antiaterogenní efekt vede k větší stabilitě již vzniklých plátů s menším rizikem jejich uvolnění. Bylo také prokázáno, že konzumaci omega-3 MK v množství 2–3 g/den se v játrech snižuje endogenní lipogeneze a tím i lipémie (zvýšený obsah tuků v krvi). Navíc je inhibována produkce LDL cholesterolu. Dieta s vhodným množstvím omega-3 MK průkazně snižuje riziko fatálních koronárních onemocnění, snižuje riziko maligních arytmií a přispívá k reparaci endotelu (vnitřní výstelka) cév. Strava s vyrovnaným poměrem omega-6 a omega-3 MK přispívá ke zlepšení glukózové tolerance, snižuje inzulínovou rezistenci a lipémii. Celkově tak vede ke snížení glykémie. Bylo prokázáno, že protizánětlivý účinek některých potravin je podmíněn právě přítomností omega-3 MK. Dlouhodobé užívání rybího oleje nebo koncentrátu omega-3 MK vede k průkaznému zlepšení imunitního systému. Omega-3 MK jsou také zásadní pro vývoj CNS. Jejich správné množství zlepšuje kognitivní funkce (paměť, vybavování), sociální chování a mohou se pozitivně uplatnit v léčbě schizofrenie, bipolárních poruch a depresí. Bylo také prokázáno, že ženy, které mají v průběhu těhotenství dostatečný přísun omega-3 MK ve stravě (ryby a mořské plody) rodí těžší děti (ze studie cca o 190g) a jejich těhotenství trvá o několik dní déle. Předpokládá se také pozitivní vliv omega-3 MK na vývoj CNS plodu a jeho sítnice (sítnice vzniká v embryonálním období ze stejného základu jako CNS – pozn. autora). Omega-3 MK přecházejí volně do mateřského mléka. Že každá mince má dvě strany potvrzují závěry studií, že nadměrný příjem omega-3 mastných kyselin zvyšuje u mužů riziko výskytu rakoviny prostaty o 43 %. 
 

Omega-3 nenasycené mastné kyseliny v potravě
Tyto esenciální MK jsou obsaženy především v rybách - losos, makrela, sleď, pstruh. Obsahují je vlašské ořechy, řepka, sója a jejich oleje. Omega-6 MK jsou pak přítomny především v semínkách slunečnice, pšeničných klíčcích, sezamu, vlašských ořeších, sóje a kukuřici. Ukazuje se, že optimální pro naše zdraví je poměr dodávaných omega-3 a omega-6 MK 5:1. Kolik a čeho bychom tedy měli ideálně jíst? Jednoduchá odpověď neexistuje, každý člověk je jiný, má odlišný metabolismus. Studie se ale shodují v tom, že bychom měli jíst ryby alespoň 2x týdně. Je také možné využít některý z komerčně vyráběných přípravků s optimalizovaným obsahem omega-3 a 6 MK v dávce 1g denně. Již 20 let jsou tyto přípravky také zařazeny mezi léky na dyslipidemii (patologické složení lipidů v organismu). V této indikaci je doporučená dávka 1 – 4g/denně pro dospělého člověka. Vždy je ale potřebné domluvit se s lékařem. Ze statistik vyplývá, že v ČR se prodá přibližně o polovinu omega-3 a 6 MK více než by odpovídalo reálné výživové potřebě obyvatel. I tady platí „všeho s mírou“.