Vliv obrazovek na dětský mozek – vážně je tak velký, nebo nás jen straší?

Generace porovnávat nelze. A nebo ano?

V roce 2024 se může v jeden okamžik setkat prababička, která zažila válku a prala na valše, babička, jenž vyrostla v nejhlubší totalitě, její dcera nejspíše už okusila porevoluční svobodu a vnučka, pro kterou bude život plný umělé inteligence a robotů. V mnoha otázkách máme přirozeně tendenci porovnávat současnost s minulostí. Dokážeme si ale udržet nadhled a kritické myšlení? Nebo za nás necháme mluvit dojmy a emoce? Je vůbec reálné porovnávat vývoj dítěte, když už nelze simulovat aspekty dřívější doby? 

Náš osobní názor vždy bude o vlastních preferencích. Pojďme se ale podívat na to, co říkají data. Bývaly děti chytřejší, když neexistovaly mobily? Pokud už teď cítíte, že to možná doma s dětmi u obrazovek přeháníte, počkejte si na konec tohoto článku. Je tam pár šikovných tipů, jak čas online omezit.

Ze statistik vyplývá, že s každou novou generací se snižují některé intelektuální vlastnosti. V přímé úměře s rozvojem technologií.

Dítě totiž není malý dospělý - uvažuje jinak

Abychom pochopili negativní vliv telefonů na dětský mozek, je třeba vědět, že dítě má jiné schopnosti než dospělý.

1. Informacím na internetu věří, kritickému myšlení je třeba se naučit.
2. Nedokáže odlišit virtuální svět o reality.
3. Tím, že dítě čerpá kusé informace z online prostředí, je omezena i schopnost jeho vyjadřování.
4. Nedostává schopnost se nudit - což je velmi důležité k podpoře vlastní vynalézavosti a projevení iniciativy.

Dříve nebyly děti vystaveny ani jednomu z toho. Učily se poznávat svět a získávaly nové informace zcela jinak – zejména osobním kontaktem, který dnes všem kriticky chybí. Jejich mozek byl zaměstnán odlišným způsobem – má totiž různá centra, která jsou specializovaná na něco jiného. Pokud si dítě může pohladit živého psa, zapojí se úplně jiné struktury mozku, než když vidí tu nejúžasnější pohádku plnou štěňátek. Už o pár řádků níž se dozvíte tip na knížku, která vám o tom poví víc.

Kolik času u obrazovky je tedy pro děti ok?

Podle informací České pediatrické společnosti, která vydala souhrn doporučení a brala v potaz i postoje z jiných států a celou řadu výzkumů a statistik vyplývá, že:

• Děti do dvou let by se neměly setkávat s mobilem, tabletem, televizí a ani počítačem vůbec.
• Děti od 2 do 5 let maximálně hodinu denně, ale čím méně, tím lépe.
• Děti od 6 do 10 let mají obvykle velký problém se zákazy a proto spíše než omezení času u obrazovky věnujme energii tomu, abychom v klidu vysvětlovali negativní přínos a abychom dítě samotné přiměli regulovat tento čas.
• Od 11 let věku platí to samé, jako u předešlého. Změna komunikace jim pomůže pochopit, proč je to důležité. 

Další problém obrazovek: modré světlo

Špatný dopad obrazovek na děti i dospělé má více důvodů. Když pomineme obsah toho, co sledujeme, je tu ještě i forma. Obrazovky na nás září tzv. modrým světlem. Možná jste slyšeli o tom, jak je ničivé pro přírodu a jistě jste v noci viděli světlejší oblohu nad městy, protože tam vlastně nikdy není absolutní tma. Jako lidský druh ale nejsme evolučně připraveni na to, aby byl takříkajíc stále den. Náš cirkadiánní rytmus se odvíjí od základního vzorce den-bdění,činnost a noc-spánek,regenerace. Ale tím, že jsme vystaveni světlu ať už od obrazovek, nebo veřejného osvětlení v noci, tento rozdíl stíráme a naše tělo nemůže fungovat tak, jako naprogramované. Možná, že si na vliv modrého světla jednou zvykneme – ale potrvá to možná milion let. 

Výsledkem působení modrého světla během doby, kdy je tělo připraveno k odpočinku, jsou poruchy spánku a to má dopad na mnoho procesů v našem organismu, takže potažmo i na imunitu, schopnost učení, psychiku, atd. 

Tip: pokud vás zajímá tohle téma více, zkuste si přečíst knihu Svítící děti od od Nicholase Kardarase. Mimo jiné se zde dozvíte, že nadměrné užívání moderních technologií může dětský mozek poškodit stejně, jako třeba drogy.

Vývoj v dětství určuje to, jak schopní budeme v dospělosti. Uvedeno na příkladu to znamená, že pokud bude dítě od mala pravidelně sledovat obrazovky, znamená to poruchy soustředění, neschopnost adaptovat se nebo potíže s plněním úkolů v dospělosti. 

V článku zaznělo mnoho věcí, které se týkají snad každého z nás. Možná máte pocit, že když máte chytrý telefon a už jste ho dětem půjčili, jste odsouzeni k problémům. Berte však prosím v potaz, že vliv obrazovek je jen jedním dílkem skládačky našeho života.

Bude fajn, když si některé informace vezmete k srdci, a už kvůli sobě třeba čas na sociálních sítích omezíte. Nebo dětem místo pohádky na Youtube přečtete knížku. Nikdo ale není stoprocentní a pokud vám čas od času obrazovka zachrání duševní klid, není důvod mít přehnané výčitky. 

Pokuste se o změnu v malých krůčcích:

• Jsou-li děti již na obrazovky zvyklé, postupně snižujte čas u nich.
• Jako první zrušte jejich sledování večer, kdy má modré záření nejhorší dopad.
• Nepoužívejte je jako kulisu. Pro mozek odvádějí pozornost od hlavní činnosti, kterou děláte.
• Když je to nezbytné, zvolte slabý, nebo žádný zvuk a video s co nejméně efekty – čím víc barev, rychlosti a změn zvuků, tím větší zátěž pro mozek.
• Dejte si rodinnou výzvu a na týden odneste televizi pryč. Nebo soutěžte o ceny v tom, kdo se bez mobilu či počítače obejde déle.

Mají tedy moderní technologie i pozitiva?

Mohlo by se zdát, že ne. Stále ale musíme vnímat i to, že pokrok je pokrok a ačkoli je plný negativ, nabízí i obrovské množství informací. Můžeme se jich dozvědět více a bude to snazší. Můžeme častěji komunikovat. Musíme jen dobře umět správně s nimi zacházet a hlavně to naučit děti. I kdyby bylo hezké, aby se ve škole pořád psalo křídou a referáty se psaly díky encyklopedii z knihovny, nebuďme včerejší - pro naše děti a vnuky budou obrazovky součástí života navždy. Naší jedinou možností je proto umět je ovládat ke svému prospěchu a nedovolit jim, aby nás ničily. Chce to sebedisciplínu, odhodlání a vytrvalost. 

Zdroje:

https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2019/01/04.pdf

https://www.dovychovat.cz/

Svítící děti, Nicholas Kardaras