Seriál o lidském těle: Kosti jsou jeho základní oporou.

Kosti mají mnoho tvarů i funkcí

Kosti jsou tvrdé, pevné struktury, které tvoří kostru a poskytují tělu stabilitu a oporu. Kromě toho mají několik dalších důležitých funkcí, včetně ochrany orgánů, skladování minerálů a produkce krvinek. V lidském těle se nachází přibližně 206 kostí (všichni jich nemají stejný počet) které se dělí do několika kategorií:

1. Dlouhé kosti – například stehenní kost nebo pažní kost. Tyto kosti poskytují tělu oporu a umožňují pohyb.
2. Krátké kosti – kosti zápěstí a kotníků zajišťují stabilitu a umožňují jemné pohyby.
3. Ploché kosti – například lopatka nebo kosti lebky. Mají za úkol chránit důležité orgány, jako je mozek či srdce.
4. Nepravidelné kosti – třeba obratle. Mají různé tvary a jejich funkce se liší podle umístění v těle.

Kdy a jak se kosti vytvářejí?

Kostní tkáň se začíná vytvářet již v prenatálním období a proces tvorby kostí, tzv. osifikace, probíhá až do dospělosti. Nejintenzivnější růst kostí nastává v dětství a dospívání, kdy se zajišťuje jejich pevnost a hustota. Významný vliv na kvalitu kostí v tomto období mají výživa, především vápník s vitamínem D, a fyzická aktivita.

Jakmile dosáhneme vrcholu kostní hmoty – což bývá kolem 30. roku života – začíná proces, kdy kosti postupně ztrácí svou hustotu. Tento proces je přirozený, ale lze ho ovlivnit zdravým životním stylem.

Kosti jsou důležité i kvůli imunitě

Možná vás překvapí, že kosti nejsou jen pasivní oporou těla. Kromě mechanické podpory a ochrany orgánů mají několik dalších zásadních funkcí:

Krvetvorba: V kostní dřeni, která se nachází uvnitř některých kostí, se tvoří červené a bílé krvinky a krevní destičky. Tento proces je mimo jiné klíčový pro naši obranyschopnost.

Uložení minerálů: Kosti jsou hlavním skladištěm důležitých minerálů, jako je vápník a fosfor, které jsou nutné pro zdraví svalů a nervového systému.

Ochrana: Lebka chrání mozek, žebra chrání srdce a plíce, obratle chrání míchu – do slova fungují jako obranný krunýř.

Co pro své kosti můžete – a máte udělat?

I když kostní hmotu nejvíce ovlivňuje genetika, velkou roli hraje také strava, fyzická aktivita a některé návyky. S většinou z nich můžete začít hned, co dočtete tento článek.

1. Dostatek vápníku a vitamínu D. Vápník je důležitý stavební prvek kostí a vitamín D pomáhá s jeho vstřebáváním. Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin přispívá optimální příjem vápníku a vitamínu D k udržení normálního stavu kostí. Potraviny bohaté na vápník jsou mléčné výrobky, zelená listová zelenina a ořechy. Vitamín D získáte nejen ze slunce, ale také z tučných ryb.
2. Pravidelný pohyb. Fyzická aktivita, zejména ta, která zahrnuje zátěž, jako je chůze, běh nebo posilování, je zásadní pro podporu kostí. Cvičení stimuluje kostní buňky k produkci nové kostní tkáně a pomáhá udržovat jejich hustotu. A také si pohybem udržíme rozumnou váhu, neboť kila navíc jsou pro pohybový aparát zbytečnou zátěží.
3. Kouření a alkohol. Omezte kouření a nadměrnou konzumaci alkoholu. Obojí totiž narušuje rovnováhu mezi tvorbou a odbouráváním kostní tkáně, což může vést k negativnímu vlivu na kostní hmotu.
4. Kolagen není jen na klouby. Kromě vápníku a vitamínu D může hrát důležitou roli také kolagen, který je součástí pojivových tkání v kostech. Nativní kolagen typu II je přirozenou součástí kloubní chrupavky a jeho dostatek může přispět k dlouhodobému zdraví pohybového aparátu.