Co je syndrom vyhoření? Tzv. nemoc pomáhajících profesí může potkat kohokoli.

Vyhoření u člověka nastává, když tento pomyslný telefon úplně ztratí energii a časem už se ani nedá plně dobít. Pracovní povinnosti, které kdysi přinášely uspokojení, se nyní zdají být naprosto vyčerpávající a místo toho, abyste se cítili produktivní, máte pocit, že vše je příliš náročné a hledáte způsob, jak vypnout.

V každém kolektivu se někdo najde

Můžete to být vy, nebo váš spolupracovník. Přesná čísla nejsou, ale dlouhodobě se uvádí, že syndromem vyhoření trpí 10-30 % osob. Jsou profese, které jsou ohrožené více - zdravotníci, učitelé, korporátní pracovníci a zkrátka všichni, co jsou více vystaveni tlaku. Vyhořet ale můžeme i z jiných důvodů - když nás vyčerpává jiná životní role, než ta pracovní.

Pokud někoho potká vyhoření, nemusí to být hned zřejmé. Projevy se mohou podobat jiným duševním problémům. Prvním krokem k řešení je vždy konzultace s praktickým lékařem, který dovede nasměrovat na specializované pracoviště.

Co nás vede k vyhoření?

Některé příčiny jsou stále stejné. Jiné jsou ale odrazem doby:

• Vyhoření často pramení z chronického stresu a přetížení, kdy tělo a mysl dlouhodobě jedou na rezervy. Nejde jen o fyzickou únavu, ale o hluboké vyčerpání, které se projevuje emocionálně, mentálně i fyzicky.
• Pandemie přinesla zvýšenou úroveň stresu, sociální izolace a nejistoty, což mělo negativní vliv na duševní zdraví. Mnozí lidé čelili finančním problémům, ztrátě zaměstnání a narušeným mezilidským vztahům. I když je to za námi, dlouhodobé dopady se teprve začínají naplno projevovat.
• Navzdory zvyšujícímu se povědomí o významu duševního zdraví jsou kapacity psychologů a psychiatrů často nedostatečné. Lidé tak na pomoc často čekají dlouhé měsíce, což může zhoršit jejich stav.
• Nárůst duševních obtíží se objevuje už i u dětí. Rostoucí tlak ve škole, sociální média a další faktory vedou k vyššímu výskytu úzkostí a depresí u mladší generace. Vzhledem k nedostatečné pozornosti věnované tomuto tématu si tak lidé zadělávají na vyhoření v práci už léta předtím. Mladí lidé jsou na tom psychicky hůře, než předchozí generace a pro spoustu z nich je život smutnou krajinou.

Příčiny syndromu vyhoření jsou skutečně pestré a obvykle se jich hromadí více. Ve zkratce řečeno: doba není lehká.

Digitální vyhoření: V současnosti se mluví také o tzv. digitálním vyhoření, které je způsobeno neustálým připojením k internetu a sociálním sítím. Časté sledování e-mailů, notifikací a zpráv může vést k pocitu přehlcení a vyčerpání. 

Jak z toho ven aneb Co pomůže při syndromu vyhoření?

První a nejdůležitější bod je uvědomění si problému. Což bývá zároveň to nejtěžší. Nemusí nás napadnout, že se jedná o vyhoření, nebo si to nechceme přiznat. Jestliže je narušen váš každodenní život, rozhodně se poraďte s odborníkem.

1. Naplánujte si pauzu. Na syndrom vyhoření jednoznačně platí odpočinek. Dělejte to, co máte rádi – pro někoho je relaxací četba nebo příroda, pro jiného plavání, chvíle strávená s domácím mazlíčkem nebo ruční práce. Čas, který každý den věnujete odpočinku, si ale musíte aktivně naplánovat. Když budete jen čekat a doufat, že vám zbyde hodinka jen pro sebe, nejspíš se to nestane.
2. To, co přikrmujete, roste. Náš mozek je naprogramovaný tak, aby věnoval pozornost tomu, co máte v myšlenkách. Černé představy plodí jen další negativní pocity. Obraťte svou pozornost pozitivním směrem a osvojte si třeba nové dobré zvyky.
3. Zdravá životospráva není žádné klišé. Chcete mít zdravou mysl? Pak musíte mít nejdřív zdravé tělo. Když nebude mít dostatek živin, těžko bude šlapat jako hodinky. Zaměřte se na kvalitní pestrou stravu, dostatečný spánek a vynechte alkohol. Zkrátka o sebe začněte více pečovat a dejte sami sebe na pozici č.1.

Syndrom vyhoření můžeme vyřešit i sami, je ale dobré si uvědomit, že rada psychologa nás může posunout mnohem dále a my z této zkušenosti můžeme těžit do konce života. Ačkoli je vyhoření (a ostatní duševní potíže) vážná a bolestná věc, v každém případě obvykle přinese i své ovoce. Zůstáváme po něm moudřejší a silnější.