Vitamín D3 a jeho účinky na lidský organismus

Vitamíny jsou heterogenní skupinou nízkomolekulárních látek, které jsou pro náš život nezbytné. Lidský organismus si nedokáže až na některé výjimky vitamíny sám syntetizovat, a proto je musíme dodávat potravou. Vitamíny mají důležitou funkci katalyzátorů mnoha základních biochemických reakcí, podílejí se na metabolismu cukrů, tuků i bílkovin. Nezastupitelné jsou v našem imunitním systému a ochraně před vnějšími škodlivinami. Známe 13 základních typů vitamínů a každý z nich má svou nenahraditelnou funkci. Prvním objeveným vitamínem byl roku 1912 vitamín B1 ve slupce rýže. Název vznikl spojením latinských slov vita (život) a amine (aminy) – tedy „životně důležité aminy“. Přestože nejde o aminy, název se dodnes užívá.

Na základě jejich rozpustnosti rozdělujeme vitamíny do dvou základních skupin – rozpustné v tucích a ve vodě. Ke správnému vstřebávání a funkci vitamínů rozpustných v tucích jsou nezbytné tuky, proto jejich významné omezení v potravě může vést k nedostatečnému příjmu těchto vitamínů. Vitamíny rozpustné v tucích se v těle mohou hromadit a působit toxicky. Zástupci této skupiny jsou: vitamín A (nezbytný pro tvorbu správné funkce čípků (odpovědných za barevné vidění) na sítnici, podílí se na syntéze bílkovin v kůži sliznic), 
D (metabolismus vápníku a fosforu v těle), E (antioxidant, zamezuje hromadění škodlivých látek, má pozitivní vliv na pohlavní žlázy a správný průběh těhotenství) a vitamín K (důležitý pro srážení krve a mineralizaci kostí). 

Vitamíny rozpustné ve vodě jsou naopak snadno absorbovány a jejich nadbytek tělo vyloučí močí, nehromadí se tudíž a nemají toxické účinky. Zásoba v těle je přibližně na jeden týden, důležitý je proto jejich pravidelný příjem. Mezi vitamíny rozpustné ve vodě patří komplex vitamínů B (B1thiamin, B2 riboflavin, B3 niacin, B5 kyselina pantotenová, B6 pyridoxin, B7 biotin, B9 kyselina listová, B12 kobalamin a PP faktor), které zásadně přispívají k látkové výměně ve svalech a nervové tkáni, ke krvetvorbě a správnému růstu buněk. Čísla, která v řadě vitamínů B chybí, byla původně přidělena látkám, o kterých se později zjistilo, že jsou buď směsi látek, nebo nemají charakter vitamínu – nejsou pro člověka nezbytné, např. kyselina orotová (vitamín B13) nebo kyselina pangamová (vitamín B15). Dalším velmi důležitým ve vodě rozpustným vitamínem je vitamín C (kyselina askorbová), která pomáhá při trávení živin, udržuje dobrý stav vaziva a chrupavek a významně podporuje imunitní systém (především tvorbu protilátek). 

Nedostatek vitamínů (hypovitaminóza) se může projevovat poruchou některých funkcí organismu (neurologické poruchy – B, ztráta barevného vidění – A) nebo i vážnými onemocněními (rachitida – D, anémie – B, K, onemocnění kůže, neplodnost – B, E). S těžšími formami absence vitamínu (avitaminóza) se v našich podmínkách již nesetkáváme (kurděje – C). Při nadbytku vitamínů (hypervitaminóza) rozpustných ve vodě žádné zdravotní potíže nehrozí, protože organismus se jich dokáže zbavit močí. U vitamínů rozpustných v tucích tento mechanismus nefunguje, proto si jejich denní příjem musíme hlídat. Nejrizikovější je v tomto ohledu vitamín A, u něhož byly popsány smrtelné otravy nebo doživotní následky. 

Vitamín D3
 

Vitamín D3 (cholekalciferol) patří spolu s vitamínem D2 (ergokalciferol) mezi dvě nejdůležitější sloučeniny ze skupiny vitamínu D (kalciferoly). Vitamín D je skupina v tucích rozpustných vitamínů, které jsou odpovědné za správné fungování kalciofosfátového metabolismu – tedy vstřebávání vápníku, hořčíku a fosforečnanů ve střevě a za kalcifikaci kostí. Mezi jeho další důležité účinky patří posilování imunity a ochrana před kardiovaskulárními a onkologickými onemocněními. Aby byly vitamíny D3 i D2 plně funkční, jsou v našem těle ve dvou krocích upraveny na aktivní metabolity v játrech a ledvinách. Ergokalciferol (D2) je rostlinného a cholekalciferol (D3) živočišného původu. Hlavním zdrojem vitamínu D3 je endogenní (tělu vlastní) produkce v kůži, kde vzniká působením ultrafialového záření B z provitamínu 7-dehydrocholesterolu. Množství vitamínu D3 vytvořeného v kůži závisí na dostupnosti jeho provitamínu a na kvalitě UVB záření – roční období, zeměpisná šířka, znečištění vzduchu, používání opalovacích krémů, oblečení. Lidé s tmavou pletí potřebují k vytvoření adekvátního množství vitamínu D3 delší expozici slunečního svitu. V oblastech ležících nad 40. stupněm s. zeměpisné š. a pod 40. stupněm j. š. (ČR cca 50. stupeň s. š. – pozn. autora) se v zimních měsících pohybuje slunce nad obzorem v tak nevýhodném úhlu, že vitamín D3 v kůži prakticky nevzniká. Dokonce ani při dlouhodobém pobytu na slunci nedochází k jeho hromadění v těle. 

V menší míře je zdrojem vitaminu D rostlinná a živočišná strava nebo potraviny obohacené o vitamín D (například mléčné výrobky). Vitamín D3 je obsažen v oleji z rybích jater, v rybách nebo ve vaječném žloutku a mléce. Vitamín D se ze stravy vstřebává v tenkém střevě. Jeho denní potřeba se pohybuje mezi 200–2000 IU (5–50 µg). Předávkování vitamínem D je velmi vzácné a prakticky vždy je jeho příčinou nadbytečný příjem v potravinových doplňcích (například 5× více než je doporučeno po řadu týdnů). Pro dospělého člověka je tak toxická dávka (20.000IU) 500 µg užívaná dlouhodobě! 

Nadměrná suplementace vitamínu D může vést k rozvoji hyperkalcémie (vysoká hladina vápníku v krvi), nefrokalcinózy (vápenatění ledvin) a tvorbě ledvinných kamenů. Deficit vitamínu D se pak projeví poruchou mineralizace, tzn. rachitidou (křivicí) u rostoucího organismu, respektive osteomalacií u dospělých. Během dětství a dospívání má negativní důsledky i subklinický nedostatek vitamínu D, protože zabrání plnému vývoji kostry a následkem je pak častější výskyt zlomenin a osteoporózy. Mateřské mléko má nízký obsah vitamínu D, proto se u novorozenců doporučuje suplementace vitamínem D3. Zdá se, že vitamín D by mohl mít vliv i na imunitní funkce novorozence. Bylo zjištěno, že na každých deset kilogramů nadváhy je potřeba navýšit denní příjem vitamínu D o dalších 17 % (tukové buňky totiž absorbují UVB záření). V létě v době mezi 10:00–16:00 hod. si dokáže tělo za 
15–20 minut strávených na slunci v plavkách vyrobit až 20 000 IU vitamínu D3. Podle studie Státního zdravotního ústavu (SZÚ) má dostatek vitamínu D z obvyklé české stravy méně než 
1 % (!!!) osob. Vhodné používání doplňků stravy se zvýšeným obsahem vitamínu D nebo vitamínu D3 je tedy po poradě s lékařem v naší české populaci nezbytné.

Ukázalo se, že nedostatek vitamínu D potenciálně zvyšuje riziko závažných respiračních infekcí. Jeho nedostatek je spojován se zvýšeným rizikem nebo závažností virové infekce, včetně HIV a CoVID-19. Nízká hladiny vitamínu D se zdá být rizikovým faktorem i pro tuberkulózu, k jejíž léčbě se historicky používal. Ale o tom až příště…