Vápník

Vápník vázaný v hydroxyapatitu tvoří anorganickou složku kosti, která zajišťuje pevnost. Naopak organická složka kosti (obsahující mimo jiné i kolagenní vlákna) pak podmiňuje pružnost kosti.

Volný vápník se vyskytuje v krevní plazmě a ve všech buňkách těla. Má nezbytnou funkci při průběhu svalové kontrakce – a to u svalu kosterního, hladkého i srdečního. Podílí se na přenosu vzruchu v nervovém vlákně. Působí jako katalyzátor řady zásadních biochemických reakcí na úrovni buňky i hormonálních regulací organismu. Kalcium hraje důležitou roli při dělení buněk i v procesu srážení krve.

Vzhledem ke všem těmto funkcím musí být hladina volného vápníku přísně regulovaná. Na homeostáze kalcia se podílí řada hormonů – parathormon z příštítných tělísek, kalcitonin ze štítné žlázy a vitaminy D a K.

Zdroje a vstřebávání vápníku

Vápník získáme zejména z mléčných výrobků a minerálních vod. Z rostlinných potravin jsou zdrojem vápníku ořechy a semena, květák, listová zelenina (blíže viz tabulka). Vstřebávání z rostlinných zdrojů je však limitováno, neboť v některých potravinách rostlinného původu je vápník vázán ve sloučeninách, ze kterých nemůže být uvolněn a následně resorbován. Naopak vápník z minerálních vod se vstřebává lépe, obsah vápníku však závisí na konkrétním přírodním zdroji. Vstřebávání vápníku probíhá ve střevě, k řádné resorbci je nezbytný vitamin D a regulační hormony. Schopnost vstřebat kalcium se s narůstajícím věkem snižuje.

Nedostatek vápníku

Pro fungování na úrovni buňky a regulačních dějů je důležitá hladina volného ionizovaného vápníku. Pokud dojde k jejímu poklesu, tělo reaguje uvolňováním kalcia z kostí. Projevem akutního poklesu hladiny volného vápníku jsou svalové křeče a zvýšená nervo-svalová dráždivost. Tyto potíže jsou málo časté, bývají způsobeny závažnější poruchou regulačních hormonů – typicky při poškození příštítných tělísek v rámci onemocnění či operace štítné žlázy.

Nejčastějším důsledkem chronického nedostatku vápníku je snížení kostní hmoty – dle míry poklesu pak hovoříme o osteopenii, při vyšším stupni pak o osteoporóze. Klesá pevnost kosti, která se stává křehkou, náchylnou ke zlomeninám již při působení malé síly. K diagnostice slouží specifické rentgenové vyšetření nazvané denzitometrie. Při tomto vyšetření se zobrazují místa skeletu, kde k odvápnění dochází preferenčně – krček kosti stehenní, bederní obratle, distální předloktí.

Nadbytek vápníku

Nadbytečný vápník se vylučuje ledvinami, kapacita tohoto eliminačního systému je však omezená. Mezi projevy hyperkalcemie patří zácpa, nadýmání, zvýšené močení, tvorba močových kamenů, urychlení aterosklerózy, slabost a bolesti svalů, vzácněji například poruchy srdečního rytmu a žaludeční vředy.

Denní doporučený příjem vápníku

Dle oficiálních doporučení je denní příjem vápníku závislý na věku a pohlaví. U žen je denní doporučený příjem 1000mg do 50 let, poté se navyšuje na 1200mg. Pro muže platí stejné dávky, navýšení je doporučeno až od 70. roku. Pestrá racionální strava s dostatkem mléčných výrobků pokryje minimálně 50% potřebného kalcia. Suplementace vápníku u osob s vyváženou stravou se pak doporučuje v množství ne vyšším než 500-600mg denně. Problematickým je dostatečný přísun kalcia u osob s intolerancí mléčných výrobků, potažmo veganů, u kterých by měla být suplementace vyšší.

Vysoké dávky vápníku pak musí být indikovány lékařem v rámci terapie konkrétních nemocí, neboť mohou vést k předávkování s příslušnými vedlejšími účinky.

 

Tabulka - Průměrný obsah vápníku ve vybraných potravinách                                                         

Potravina (100g) => Obsah vápníku (mg)

Mléko polotučné => 124

Tvaroh tučný => 105

Kysaná smetana => 110

Jogurt 3,5% tuku => 178

Eidam 30% tuku v suš. => 952

Sýr Lučina => 73

Ementál => 1 180

Parmazán => 1 290

Mák => 1 360

Sója => 260

Kapusta => 150

Mandle => 250

Tofu => 128

 

MUDr. Pavla Trulíková, rehabilitační lékař

MUDr. Marcel Koch, interní lékař

 

Zdroje:

KASPER, Heinrich. Výživa v medicíně a dietetika. 11. vydání. Grada, 2015. ISBN 978-80-247-4533-6.

RAŠKOVÁ, Mária, MUDr. Ph.D. Kalcium: kostní a kardiovaskulární účinky. Medicína pro praxi [online]. 23.9.2013, , 1-4 [cit. 2020-11-15]. Dostupné z: https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2013/10/07.pdf

Calcium and calcium supplements: Achieving the right balance. Mayo Clinic [online]. 14.11.2020 [cit. 2020-11-15]. Dostupné z: https://www.mayoclinic.org/healthy-lifestyle/nutrition-and-healthy-eating/in-depth/calcium-supplements/art-20047097

Nutridatabáze.cz: Potraviny, které obsahují vybraný nutrient - vápník. Ústav zemědělské ekonomiky a informací [online]. [cit. 2020-11-18]. Dostupné z: https://www.nutridatabaze.cz/vyhledavani-potravin/podle-nutrientu/?id=34

Sýry ve výživě. Bezpečnost potravin A-Z: Informační centrum bezpečnosti potravin, Ministerstvo zemědělství [online]. [cit. 2020-11-18]. Dostupné z: https://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/92087.aspx

Calcium: Empfohlene Zufuhr. Deutsche Gesellschaft Für Ernährung: Informační centrum bezpečnosti potravin, Ministerstvo zemědělství [online]. [cit. 2020-11-18]. Dostupné z: https://www.dge.de/wissenschaft/referenzwerte/calcium/?L=0