Lykopen: zvířecí modely pomohou pochopit vztah stravy a rizika rakoviny

Epidemiologie zabývající se vztahem mezi rajčatovými fytochemikáliemi a rizikem rakoviny prostaty v případě studií prováděných u lidí nemůže odhalit všechny souvislosti. Zkoumání hypotéz týkajících se složek stravy v přesně kontrolovaných experimentálních podmínkách umožňují laboratorní zvířecí modely. Právě ty nám dle článku publikovaného v odborném časopise The Journal of Nutrition pomohou pochopit vztah stravy a rizika rakoviny. Uvedený přehled publikovaných studií na zvířecích modelech, které zkoumaly vliv rajčat a lykopenu na preklinické modely karcinogeneze a tumorigeneze prostaty, potvrdil protirakovinné účinky lykopenu. Ze studií mimo jiné vyplývá, že síla účinku může záviset na dávce a trvání konzumace a na specifických karcinogenních procesech. Obecně je přitom možné říci, že účinnost trvalé a včasné  intervence je vyšší. Autoři zároveň dospěli k názoru, že lykopen nemusí být jedinou protirakovinovou bioaktivní sloučeninou obsaženou v rajčatech. Je to ale každopádně právě lykopen, u něhož bylo prokázáno zlepšení mezinárodního skóre prostatických symptomů (IPSS) u pacientů s benigní hyperplazií prostaty a s chronickou prostatitidou.

 

Lykopen patří do skupiny karotenoidů a vyskytuje se přirozeně v ovoci a zelenině. Ve srovnání s ostatními karotenoidy byly přitom u lykopenu prokázány vyšší antioxidační účinky. Vzhledem k nestabilitě lykopenu na vzduchu a ve vodě se lykopen v současné době získává extrakcí z rajčat, chemickou syntézou a mikrobiální fermentací.

 

Zdroje:

https://academic.oup.com/jn/article/152/6/1381/6547756

https://www.mdpi.com/2072-6643/14/4/859/htm