Deprese, úzkost a omega-3

Generalizovaná úzkostná porucha

Generalizovaná úzkostná porucha je charakterizována jako nadměrné a neustálé starosti, které jsou obtížně kontrolovatelné, způsobují významný stres a zhoršují kvalitu života. Pro diagnózu je rozhodující, aby se tyto obavy vyskytovaly ve více než polovině dnů v průběhu uplynulých 6 měsíců. Generalizovaná úzkostná porucha bývá doprovázena dalšími psychologickými symptomy úzkosti, jako jsou podrážděnost, neschopnost odpočinku, porucha koncentrace.

U řady pacientů můžeme pozorovat i somatické projevy úzkosti, a to nadměrnou únavu, poruchy spánku a povšechně zvýšenou svalovou tenzi, vedoucí často k bolestem pohybového aparátu. S úzkostnou poruchou se také pojí onemocnění kardiovaskulárního systému včetně koronárního syndromu. U pacientů často nacházíme v souvislosti s hyperaktivitou sympatického vegetativního systému hypertenzi a zvýšenou tepovou frekvenci. U jedinců s těžkými úzkostmi byl zaznamenán i vyšší výskyt fatálních a nefatálních koronárních příhod. 

Celoživotní prevalence úzkostné poruchy v evropské populaci činí 4,3–5,9 % a častější je u žen než u mužů. Generalizovaná úzkostná porucha je považována za chronické onemocnění s fluktuující tíží projevů. Typický nástup poruchy je pozvolný, existují genetické predisponující faktory a na vzniku se mohou podílet nepříznivé životní situace. Na patofyziologické úrovni nacházíme alterovanou odpověď na neurotransmitery a abnormální metabolismus glukózy v oblastech mozku asociovaných s pocity strachu. 

V rámci léčby se uplatňuje v prvé řadě psychoterapie – v ideálním případě kognitivně-behaviorální terapie, jež se při těžších projevech kombinuje s nastavením léčby antidepresivy (jako první volba SSRI a SNRI). Dle epidemiologických studií se odhaduje, že 30–43 % pacientů léčených pro úzkost v primární péči praktického lékaře užívá současně doplňky stravy jako součást terapie. 

Omega-3 mastné kyseliny v malých klinických studiích vykázaly efekt na snížení pocitu úzkosti. Nebyly však testovány přímo u pacientů s diagnostikovanou generalizovanou úzkostnou poruchou. V meta-analýzách byly výsledky získané u velkého počtu probandů v rámci tisíců až desetitisíců značně nekonzistentní. V některých analýzách bylo prokázáno signifikantní zmírnění symptomů úzkosti, v některých byl naopak efekt malý nebo žádný. Potenciální léčebný efekt omega-3 mastných kyselin spočívá v ochraně neurotransmiterů před působením glukokortikoidů, které jsou uvolňovány v rámci stresových reakcí. 

Deprese

Depresivní porucha je psychiatrické onemocnění charakterizované sníženou až vymizelou schopností prožívat emoce, pokleslou náladou a patologickým smutkem, postižený pacient je pasivní, často pociťuje absolutní beznaděj. Depresi provázejí další psychologické i somatické symptomy: pocit deprivace, obavy z budoucnosti, katastrofické myšlení, pocity méněcennosti, únava a vyčerpání, nezájem, poruchy koncentrace a učení, poruchy spánku.

Často vidíme i zpomalenou motoriku a útlum celkové aktivity, snížený příjem potravy. U menší části pacientů s těžkou depresí se mohou vyskytnout i bludné fenomény. V krajním případě může depresivní porucha vyústit až v suicidální pokus. Pro stanovení diagnosy deprese musí tyto potíže trvat minimálně 14 dnů. Depresivní porucha má vysokou celoživotní prevalenci až 12 %. 

Deprese může být unipolární, potom se vyskytuje jako samostatná porucha, případně bipolární jako součást bipolární afektivní poruchy, při níž se depresivní epizody střídají s manickými fázemi. Onemocnění je častější u žen, průměrný věk prvního projevu unipolární deprese je ve věku kolem 29 let, v případě bipolární deprese pak i dříve. Předpokládá se, že na vznik a průběh onemocnění mají vliv genetické faktory. Deprese se stejně jako úzkostná porucha často pojí s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění na podkladě dysbalance vegetativního nervového systému ve prospěch sympatiku. 

V léčbě deprese využíváme psychoterapii a farmakoterapii, ideálně v kombinaci. U pacientů s mírnou a středně těžkou depresivní epizodou mohou být některé psychoterapeutické postupy stejně účinné jako farmakoterapie. Důkazy o účinnosti mají kognitivně-behaviorální, interpersonální a krátká dynamická psychoterapie. V případě středně těžkých až těžkých forem deprese by měla být nezbytnou součástí terapie antidepresiva (první volbou jsou SSRI). 

Pacienti s depresí často kombinují standardní terapii i s přírodními preparáty a potravinovými doplňky, dle některých studií až v 50 % případů. Mezi užívanými doplňky bývají často omega-3 mastné kyseliny, které byly testovány v řadě studií. Nejčastěji se omega-3 testovaly u pacientů s nově zahájenou terapií deprese jako látka, která by mohla urychlit nástup efektu antidepresiv. Benefit není zcela jasný, neboť výsledky z různých metaanalýz nejsou konzistentní. Všeobecně se ukazuje, že pozitivní efekt mohou mít omega-3 u pacientů se středně těžkou depresí spíše než u pacientů s lehkou symptomatologií. Efekt omega-3 na rychlejší nástup účinku terapie byl zaznamenán spíše u pacientů bez dalších významných komorbidit. Jako klíčová složka omega-3 mastných kyselin se v rámci tohoto účinku jeví eikosapentaenová kyselina (EPA). Vzhledem k časté koincidenci deprese a kardiovaskulárních onemocnění mohou pacienti užívající omega-3 profitovat také z kardioprotektivních účinků této komplementární léčby. 

 

Zdroje: 
KITZLEROVÁ, Eva a Martin ANDERS. Česká a slovenská psychiatrie: DEPRESE A KARDIOVASKULÁRNÍ CHOROBY – SPOLEČNÝ PRŮNIK NA ROVINĚ PSYCHOSOCIÁLNÍ A BEHAVIORÁLNÍ [online]. 2010 [cit. 2021-8-31]. Dostupné z: http://www.cspsychiatr.cz/detail.php?stat=22
LAŇKOVÁ, Jaroslava a Jiří RABOCH. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře: Deprese [online]. 2013, 5–14 [cit. 2021-8-31]. Dostupné z: https://www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy-od-2013/Deprese_2013.pdf

WikiSkripta: Deprese [online]. 18. 6. 2019. MEFANET [cit. 2021-8-31]. ISSN 1804-6517. Dostupné z: https://www.wikiskripta.eu/w/Deprese

KESSLER RC, SOUKUP J, DAVIS RB, et al. The use of comlementary and alternative therapies to treat anxiety and depression in the United States. Am J Psychiatry 2001; 158:289
GUU TW, MISCHOULON D, SARRIS J, et al. Inetrnational Society for Nutritional Psychiatry Research Practice Guidelines for Omega-3 Fatty Acids in the Treatment of Major Depressive Disorder. Psychoter Psychosom 2019; 88:263

HALLAHAN B, RYAN T, HIBBELN JR, et al. Efficacy of omega-3 highly unsaturated fatty acids in the treatment of depression. Br J Psychiatry 2016; 209:192

SU KP, TSENG PT, LIN PY, et al. Association of Use Omega-3 Polyunsaturated Fatty Acids With Changes in Severity of Anxiety Symptoms: A Systematic Review and Meta-analysis. JAMA Netw Open 2018; 1:e182327